Nekrolog za Tuláka

neděle 10. květen 2009 13:40

Na Křivoklátě zemřel Tulák. Zemřel v kruhu rodinném, dá-li se o duši volné
a neklidné něco podobného napsat.

Nikdo neví, odkud byl, ani kde se narodil. Vlastně jsme neznali ani jeho skutečné jméno. Neměl žádné doklady. Všichni mu říkali prostě Tulák. Možná, objevil-li se na Křivoklátě byl převtělením samotného magistra Kelleyho. Možná to byl on sám.Vždyť nikdo neví, kdy magistr zemřel. Možná zde pátral po ztraceném kameni mudrců. Ten pokud vím nenašel, ale našel zde domov.

Na Křivoklátě se objevil před dvaceti lety. Veselý osmahlý, kučeravý chlapík. S každým byl hned kamarád. Přijel s Halkou Fouskovou. Pamatujete? Na začátku devadesátých let bývaly na pražských nárožích plakáty: „Propusťte Halku Fouskovou.“ To byla ona, Halka. Přijela společně s archeology. Archeologové byla nezvedená partička. Pařili dlouho do noci někdy až do rána a Halka s nimi. Někdy nešli spát vůbec. Halka, drobounká útlá dívenka, klela za deset, pila za dvacet.To pro Tuláka nebylo. Halku však oddaně miloval a všude jí následoval.

Pak se v něm cosi zlomilo. Halka odjela společně s archeology. Tulák zůstal. Ještě dlouho, když uslyšel zahoukání vlaku, trhnul hlavou a s nadějí vyčkával, zda se Halka vrátí.

Byl však mladý, bolest přešla a on si našel nové přátele. Má sestra se ho ujala. Chtěla jej zkulturnit. On však byl hned tam hned onde, a tak se vdala a měla děti. Tuláka nezavrhla. Byl jako člen rodiny. Přidružil se k její smečce. Však i já jsem do té smečky patříval.

Tulák se stal hradním pánem. Nezpychl. Když se netoulal, hrál si s dětmi. Mé tři neteřinky, nejstarší Marika prostřední Tonička a nejmladší Vanda, ho milovaly. Rajtovaly po něm jak zjednané. A Tulák se smál a honil se s nimi a páchali společně různá alotria. Žádnou hru nezkazil. Holky mu říkaly Tuline.

A nejen holky jej milovaly. Milovaly jej i křivoklátské dámy. Byl k nim pozorný. Nikdy nepoužíval deodorant a přesto voněl. Voněl senem a dřeven z křivoklátských hvozdů. Voněl rybami, které napytlačil ve strouhách. Voněl divočinou. Rdící dámy o něm mezi sebou šuškaly jako o Donovi, jako o Casanovovi. Chlapi v hospodě U Sýkory ho ne bez závisti nazývali křivoklátským pomrdným. Však také po Křivoklátě běhá nejeden kučeravec!

Nebyl hloupý. Mohl se klidně stát členem menzy, nebo filmovou hvězdou, kdyby o to stál. Tulák jen nad světskými poctami mával osmahlou tlapou. Proč? Takhle mu bylo dobře. Byl volný.

Pak přišel podzim života. Však to znáte z vyprávění starců. Tělo přestává sloužit, organismus chřadne. Tulák všechny útrapy snášel s klidem budhisty. Nikdy si nestěžoval. Snad jen potají na svých stále řidších toulkách žaloval větru.

Poslední týdny mnoho trpěl. Ležel na pohovce v rodině mé sestry. Sotva se hýbal. Jindy rozjívené neteřinky kolem něj tiše a uctivě chodily. Věděly, že odchází.

Řekl si o to sám. Prosil o ránu z milosti. Švagr ho naložil do auta a odvezl do Rakáče k doktoru Ransdorfovi. Ano, jeho brácha je ten politik co všechno ví a všechno zná a přesto je komunistou. A bratr Ransdorf se vlídně na Tuláka usmál, ten pokýval hlavou na souhlas. Bratr vzal injekci a nechal ho odejít toulat se na nebesa.

Na Křivoklátě zavlál černý prápor se třemi knoflíky. Našít na prápor knoflíky si přála Vanda. Proč? To ví jen ona.

U vysokého jasanu nahoře na Amalíně švagr vykopal jámu a Tuláka do ní uložili. Jámu zasypali. Sbili kříž. Dlátem je na něm vyryto:

ZDE LEŽÍ VĚČNÝM SPÁNKEM TULÁK
BYL TO DOBRÝ PES
Jan Lněnička

Veronika Kreslovánevím co říct17:5318.6.2009 17:53:13
Boženkaděkuji za moc hezké čtení13:0818.5.2009 13:08:44
zuzanapřidávám se09:4911.5.2009 9:49:55
SvatavaOde mě taky karma.17:0110.5.2009 17:01:55
SvatavaOde mě taky karma.17:0110.5.2009 17:01:42
Tomáš JurčíkTo by se mělo tesat ...16:0410.5.2009 16:04:05
Lída V.Nebudu sentimentální,15:3410.5.2009 15:34:27
NaďaNejen, že je to15:0810.5.2009 15:08:50
NULIJá bych parafrázovala,15:0110.5.2009 15:01:03
Vladimír JavoraNo tak14:1110.5.2009 14:11:20

Počet příspěvků: 11, poslední 18.6.2009 17:53:13 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy