Tři v jednom

pondělí 15. červenec 2013 20:54

V poslední době jsem napsal dva blogy na aktuální a ožehavá témata, leč venku bylo hezky a já byl líný je přepsat do počítače. Abych svá moudra přece jen přepsal, rozhodl jsem se je zkrátit, přidat pár postřehů a tím pádem naplnit název tohoto hybridního blogu – tři v jednom.

První blog je poněkud vzdáleně věnován výročí slovanských věrozvěstů. Inspirací mi byl článek kdesi v novinách nebo na blogu, v němž pisatel charakterizuje Ježíše jako příslušníka střední vrstvy potažmo podnikatele, neboť měl s otcem řemeslnou dílnu. Osobně jsem jeho kádrový profil doplnil tím, že Ježíš si později založil úspěšnou poradenskou společnost. Dále jsem se dozvěděl, že apoštolové byli drobní živnostníci. Protože Ježíš a jeho učedníci nebyla žádná lůza, jsou pro dnešní dobu kádrově přijatelní.

Sám jsem pak učinil několik rozborů svatých a církevních otců, ale k mé lítosti nedopadly dobře.

Sítem doby neprošli ani Cyril ani Metoděj. Důvody jsou prosté – jejich orientace na východ. Tito výtečníci nás chtěli vehnat pod knutu ruského samoděržaví a tím vlastně i do područí sovětského svazu, proto palec dolů.

Též žebravý nefachčenko a ekologista svatý František z Assisi nic pozitivního současnému člověku nepřináší, naopak člověk dnes, aby uspěl, musí být jeho přesným opakem – flexibilní, proaktivní, protržně orientovaný jedinec, jen takový má dnes šanci.

Absolutně bych zamlčel urkomunistu Husa. Jeho lpění na pravdě je hodně mimo. Pravda nevítězí, pravdu mají vítězi.

Ve druhém blogu jsem se vyjádřil k událostem kolem Nečasovy vlády. Tato nejhorší vláda od roku 1989 by měla jít do lochu celá za své otřesné vládnutí. Trest jsem nakonec zmírnil na živoření v nezaměstnanosti, aby na vlastní kůži vyzkoušeli deformy, které se jim podařilo uzákonit.

Stále nadávám na systém, avšak díky profilu Miloše Formana jsem svou nevoli vůči kapitalismu musel přehodnotit a právě tato část blogu již patří ke shora zmiňovaným postřehům. Z dialogu hasičů u rozkradené tomboly jsem mnohé pochopil.

Jeden z hasičů se ptá: „A jak k tomu přijdou ti, kteří si z té tomboly nic neukradli?“

Druhý mu s nezvratnou logikou odpovídá: „No tak si taky měli něco ukrást.“

Je tedy má vina má jediná vina, že než jsem se rozhoupal, byla tombola socialistického vlastnictví prázdná. Kdybych byl býval v dětství nečetl Rychlé šípy, mohl jsem být za vodou. Z toho důvodu bych Rychlé šípy stejně jako některé svaté zakázal.

Na závěr bych uvedl úryvek z knihy vzpomínek Ivana Klímy Moje šílené století. Jedná se o reakci jednoho normalizačního spisovatele na projev Vasila Bilaka:

"Do knížek (a blogů - doplněno mnou), které teprve hodlám napsat, chci vložit všechno, co je ve mně a snad ještě víc. Cožpak ono žabčíkovské „Překonej sám sebe“ platí jen pro horníky? Chci tedy i já svým skromným dílem sloužit českému čtenáři, naší literatuře.

Takové prohlášení je pro mne i ostatní aktuální i dnes, ale nesmí být venku moc hezky.
Jan Lněnička

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy