Střezte se golfistů!

pátek 3. květen 2013 20:21

Proč dochází ke globálnímu oteplování? Proč jsou káceny deštné pralesy? Stane se ze Šumavy mýtina? Co bude s Arktidou a Antarktidou? Nevíte? V tom případě nepatříte ke golfové lobby.

Základní premisa příslušníků této úchylné zábavy je učinit z naší planety golfový green. Této myšlence je podřízeno veškeré jejich jednání. Její vyznavači se neštítí ničeho a bez skrupulí odstraní cokoliv a kohokoliv, kdo jim stojí v cestě. Jejich zdánlivě mírumilovné golfové míčky jsou nabity dynamitem.

Abyste si učinili náležitý obrázek o myšlenkových pochodech těchto zvrhlých jedinců, rozhodl jsem se za pomoci přímého terénního výzkumu dle Malinovského udělat malou sondu do jejich mysli v prostředí jejich přirozeného výskytu – v golfovém klubu na Karlštejně.

Jednoho červnového odpoledne jsem se nepozorovaně vmísil do zmíněného klubu mezi povýšenecky se tvářící ve značkových golfových úborech oděná individua. Oblečen v kraťasech, tričku s nápisem Křivoklát a sešlapaných keckách jsem se snažil vypadat jako golfový velmistr. Nicméně i přes svůj světácký výraz jsem se zde cítil jako jistý zubař na promítání filmu Rok bez Jirouse. Kohorta chlápků u mahagonového stolu právě o čemsi diskutovala a ulévala z lahve třísetleté sladové whisky. Lokaj v livreji jim úslužně doléval, povýšeně ho přehlíželi a naštěstí ani mně nevěnovali žádnou pozornost. Mohl jsem tedy zaslechnout část jejich hovoru.

Muž v brýlích se zlatou obloučkou zamyšleně ťukal diamantovým prstenem do stolu a rozprávěl: „Osobně bych, pánové, tohle teritorium rozšířil. Podívejte se do Ameriky, tam jsou greeny!“

Chlapík, který mi byl od pohledu povědomý, namítl: „Jenže tam máš rozsáhlé pláně, tady máš řeku, silnici, hrad… To já nejdřív zbořím pár vesnic, vydoluju uhlí a pak udělám green. A ještě budu mít vejvar od těch pitomců z unie!“

Diamantový prsten se nenechal od svého úmyslu odradit: „A to je takový problém odklonit řeku a zbořit hrad a místo něho udělat třeba pískový bunkr? Máte houby rozlet, pánové, takhle se do magazínu Forbes nedostanete.“

„Péťo, tys byl vždycky mistr v odklánění,“ utrousil muž s jizvou na zátylku.

Golfisté se rozřehtali.

„Pánové, všimli jste si, jak je ten náš green špatně spravovaný? Tuhle jsem zakopl o pamprdlík a málem se spálil o kopřivu. Tráva schne. Prostě skandál!“ zlobil se muž s mrožím knírem, jehož bych typoval na advokáta.

„Náš trávníkář na to evidentně kašle. Slyšel jsem od Chalupy, že je to snad nějaký ekolog, nechce zalévat kvůli spodní vodě, aby lidi měli dostatek vody ve studních.“

„To snad není pravda, co je mi do lidí! Já, když jsem měl na farveji jistého eagla, slétli se na mě komáři a nakonec jsem to dohrával až na čtyři pary!“

Z rozhovoru se mi dělalo špatně. Stále jsem se snažil neprozradit, což při mé prchlivé povaze šlo velmi špatně. Stačila malá kapička…

„Herdek, na co máme herbicidy, pesticidy, insekticidy a tyhle svinstva? Abychom si mohli v klídku zahrát golf! No, ne?“ uvažoval mroží knír.

Tak tohle jsou páni nad našimi životy? Nad planetou? Pochopil jsem, že zhůvěřilá golfová lobby chce díky svému koníčku zplanýrovat svět a nezastaví ji nic. Ani Šumavské hvozdy, ani deštné pralesy. Kvůli svinstvům, kterými udržují své trávníky, dochází ke globálnímu oteplování, což se jim hodí do krámu, aby se mohli se svým hobby roztahovat na Arktidě i Antarktidě! Neřádi! Zmutovaná forma lidstva!

„Sejměte trávníkáře,“ pravil ledovým hlasem diamantový prsten.

Pohár přetekl.

Popadl jsem klacek, co jim slouží k odpalování míčků a: „Beng, beng!“ mlátil jsem kolem sebe jako Kull dobyvatel, golfisté se káceli k zemi jak kuželky při gorodkách. Mému řádění učinila přítrž až ochranka, která mne předala policii.

Na policejním okrsku jsem podal trestní oznámení na golfovou lobby stran spiknutí proti zájmům člověčenstva a planety.

Chtěl bych závěrem poděkovat strážmistru Kružíkovi a nadstrážmistru Netíkovi, kteří mne vyslechli. Policisté, poté co jsem jim předal diamantový prsten, jenž jsem v nestřeženém okamžiku sejmul Péťovi z prstu, mimořádnou závažnost situace, jež jsem jim vylíčil, pochopili. Ve čtyři hodiny odpoledne jsem byl propuštěn.

Dodejme, že zbitým golfistům se kromě pár boulí nic nestalo. Jejich hlavy stejně jako jejich mysli jsou vyztuženy neprůstřelným pancéřovým obalem.

A tak lidé, vy, jenž se ženete za svým českým snem jako do Treblinky, varuji vás:

„Střezte se golfistů!“
Jan Lněnička

JAPTakový proletářský sen.21:276.5.2013 21:27:25
FanyTrefa do černého13:544.5.2013 13:54:36
marekJá tam pochopitelně12:384.5.2013 12:38:03
Mirek KrausMyslím Zuzko,12:274.5.2013 12:27:13
ZuzkaJak jsem se závěrů dobrala?11:594.5.2013 11:59:46
ZuzkaZájemcům o identitu pohádkáře Mirca11:364.5.2013 11:36:29
josef hejnaJá váš humor pžiznaně mohu.10:314.5.2013 10:31:06
marekVyřiďte prosím09:154.5.2013 9:15:46
JB001poděkování Jirkovi B09:064.5.2013 9:06:15
janvargulič..teprve pak..08:264.5.2013 8:26:02
JB001Miluji tuto úchylnou zábavu07:034.5.2013 7:03:14
JLKdyž jsem byl loni na Konopišti,23:543.5.2013 23:54:39
Jan LněničkaNež jsem dopsal,23:443.5.2013 23:44:15
Jan LněničkaAsi sarkasmus,23:363.5.2013 23:36:44

Počet příspěvků: 30, poslední 6.5.2013 21:27:25 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy