Kapitalismus a jeho alternativy /part I/

neděle 11. březen 2012 12:03

Je vůbec systém založený na prosperitě, ekonomickém růstu, drancování přírodních zdrojů, vykořisťování a vylučování lidí nezapadajících do společenského statusu většinové společnosti, schopný přežít, nebo směřuje k záhubě?

Nedávno proběhla na ČT 24 debata pod názvem Svět 2012. Součástí pořadu byly otázky, zda stávajícímu systému věříme, zda je spravedlivý, nebo je třeba jej reformovat či dokonce demontovat.

K mému překvapení více než 60 procent dotázaných soudí, že systém je nespravedlivý, asi 30 procent si myslí, že je třeba ho reformovat a dalších 30 procent si myslí, že je třeba ho odstranit vůbec. Mezi těmi, komu se zdá být systém špatný bylo i mnoho těch, kteří z něho bohatě profitují.

Jeden z hostů pořadu, egyptolog Barták, jenž mimo jiné bádá nad důvody konce civilizací, spatřuje v naší společnosti mnoho prvků, které k takovému zániku vedou. Doktor Hnízdil hovořil o nemocné společnosti. Konstatoval, že nynější systém je založen na negativních lidských vlastnostech – agresi, chamtivosti, egoismu a touze po úspěchu.

Většina lidí se jaksi nechytá a ani protestantská teoréma, čím více úsilí tím větší úspěch, neplatí. Štěstěna je prostě vrtkavá, zvítězí jen jeden. Udržet si společenský status je čím dál náročnější. U vrcholových manažerů dochází k vyhoření, depresím, ztrátě smyslu vlastního konání. Optimalizace výroby a technické inovace plodí armádu vyloučených. Kam s nimi? Do ghett? Použít na náhradní orgány? Ty tam jsou ty doby, kdy kapitalismus na západě prosperoval a také díky vnějšímu nepříteli se o své nezaměstnané či hendikepované lidi postaral.

Stát přestává plnit svoji roli co se týče sociálního zajištění svých občanů. Nejsou peníze, tvrdí ministr financí a já mu věřím. Globálním firmám stát poskytuje daňové úlevy. Nejbohatší firmy se stěhují do daňových rájů. Podnikatelé si i neopodstatněné položky odpisují z daní (nedivím se jim). Stát se sice zbavuje svých úředníků, ale jen proto, aby na téže služby najal soukromé firmy, které ho však často vyjdou dráž. A tak daně platí snad jen zaměstnanci, kteří si na ně musí ve svých firmách vydělat a to státní pokladnu nespasí. Mýtus, že bohatí lidé platí vyšší daně je pochybený. Tam, kde je na jedné straně nadbytek, musí být na straně druhé nedostatek, neboť pán bůh kálí na větší hromadu. Ostatně sám miliardář Robert Mudroch kdysi řekl, že platí nižší daně, než jeho uklízečka. Stát si pomáhá zvyšováním daní na zboží denní potřeby, na což pochopitelně doplácí chudší část obyvatelstva. Bohatší bohatnou a chudí stále více chudnou, není tedy jen nějaká levicová fráze. Je to fakt.

Paradigma založené na zisku, penězích a z nich vyplývající moci, je zhoubné. Díky tomuto zhoubnému paradigmatu se do čela společnosti dostává jistý typ lidí – agresivní, ambiciózní bezohlední jedinci často s jistými psychotickými příznaky osobnosti.

Slavoj Žižek ve své knize „Jednou jako tragedie podruhé jako fraška aneb proč musela utopie liberalismu zemřít dvakrát“ charakterizuje globální kapitalismus jako utopii – kapitalismus a trh funguje, protože funguje. F. A. Hayek tvrdí, že trh bez přívlastků funguje jako přírodní zákon, jediným kriteriem je efektivita, naproti tomu Žižek říká, že trhy jsou především založené na víře (a to včetně ve víru jiných lidí). Věříme, že věříme.

Jako příklad oné víry dokládá případ Bernarda Madoffa, který byl zatčen a obviněn z údajného provozování padesátimiliardového Ponziho schématu (tzv. letadla). Při pohledu z vnějšku byly Madoffovy fondy pokládány za nepříliš rizikovou investici. Kolem roku 2005 Komise pro dohled nad finančním trhem zjistila, že jeho investiční a poradenské podnikání se proměnilo v letadlo, jelikož vybíralo peníze od nových investorů, aby mohlo vyplatit ty staré. Bohužel investoři se začali dožadovat vyplacení svých peněz, leč fond byl jalový. Madoff přitom nebyl žádný šílenec, pouze se snažil udržet stroj v chodu, rozšířit prostor cirkulace.

Jinými slovy, pokušení transformovat legitimní podnikání na pyramidový podvod je součástí samotné struktury procesu kapitálové cirkulace. Madoff zkrátka věřil, že ten stroj pošlape donekonečna. V postmoderním kapitalismu tyto potenciálně destruktivní spekulace dosahují mnohem vyšší úrovně, než bylo v dřívějších letech vůbec myslitelné, což má dalekosáhlé následky.

Současná krize trvá již od roku 2008. Většinou bývá bagatelizována jako dočasná součást kapitalistické ekonomiky. Jindy se mluví o tom, že systém je dobrý, ale regulace ze strany státu porušují jeho přirozenou stabilitu. Ano, více trhu!

Paradoxem je, že když trh selže, je socialismus dobrý. Stát musí do soukromého finančního sektoru nasypat ozdravující kapitál. A zde je jádro pudla, proč je kapitalismus nereformovatelný.

Peníze působí jako pohon kapitalistického soukolí. Bez nich se ani neuprdnete. Chcete podnikat, potřebujete úvěr, chcete nový dům, potřebujete úvěr.

Lidé na pravém i levém břehu politických sil se bouřili proti Obamovým dotacím bankám. Označovali to za loupež století. Jenže v kapitalismu závisí blahobyt Main Street na prosperitě Wall Street, pokud Wall Street churaví, nemůže Main Street prosperovat. Hovoří se o tzv. trickle down efektu (prokapávání). Je kontraproduktivní pomáhat chudým přímo, protože nepředstavují dynamický a produktivní prvek společnosti. Jediná žádoucí intervence je ta, která pomáhá bohatým, aby se stali bohatšími, zisky se pak automaticky samy od sebe rozptýlí (prokapají) mezi chudé. Rizika nejsou na straně bohatých nebo bankéřů, kteří možná i se státní intervencí ve svých propočtech kalkulují, ale na straně chudých. Je to nespravedlivé, ale v této nespravedlnosti leží sama podstata kapitalismu.

Slavoj Žižek jmenuje čtyři antagonismy, které globální kapitalismus produkuje, a které jsou natolik nesmiřitelné, že mu znemožňují, aby se reprodukoval donekonečna. Jsou jimi bezprostřední hrozba ekologické katastrofy, neslučitelnost koncepce soukromého vlastnictví s pojmem tzv. intelektuálního vlastnictví, společensko – etické důsledky vědecko – technických inovací (zejména na poli biogeneticky) a vznik nových forem apartheidu, nových zdí a slumů. Nebezpečí, která leží na bedrech naší civilizace jest přemnoho. Jak je řešit?
Jan Lněnička

Milan JirásekHezký den.13:0811.3.2012 13:08:58
levapVsechny cesty vedou do Rima12:5611.3.2012 12:56:20

Počet příspěvků: 3, poslední 11.3.2012 20:07:30 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy