Vzkaz do minulosti

pondělí 3. říjen 2011 19:33

„Svět oněměl překvapením, když tým evropského experimentu OPERA naměřil u pozorovaných neutrin o něco málo větší rychlost, než je rychlost světla. Je to chyba měření anebo konec speciální teorie relativity?“ psal o této události OSEL.

Shodou okolností mi tentýž den, kdy se zpráva objevila, píše můj rádoby kamarád mail: „Myslim, ze este das tomu chlapikovi, co ti drbnul do stolku s parkem na vystavisti facana..“ Kamarád naráží na událost, která se stala krátce před listopadem v Juldě Fuldě, kdy mi jeden „drzý spratek“ drknul se stolem, na kterém jsem jedl buřta. Rozčílilo mne to, ale než jsem se vzpamatoval, fracek byl fuč. Pokud bych se mohl vrátit do minulosti mohl bych své zaváhání odčinit.

Další text uvažuje o možnosti cestování časem:

"Pokus o sjednocení gravitace s kvantovou mechanikou vede k myšlence imaginárního času,“ říká populární fyzik Stephen Hawking. „U něj není rozdíl mezi směrem vpřed a vzad. Pokud se můžeme vydat dopředu, měli bychom být schopni se vydat také směrem zpátečním.“

I kdyby to možné bylo, kvůli drknutí do stolku s buřtem bych se do minulosti nevracel. Leda že bych varoval národ, že celá sametová revoluce bude jeden velký podvod a ti co přijdou po komunistech budou stejní grázlové jako oni. Jenže, kdo by mi věřil?

Dopadl bych jako Kasandra. Marně bych v Laterně Magice volal: „Pozor na Klause a hochy z prognosťáku, jsou to zrádci!“ Zůstal bych oslyšen. I já věřil, že po reálném socialismu přijde spravedlivější společnost. Ale o tom jsem psát nechtěl.

Myšlence cestování časem se zatím většina vědců brání. Už proto, že by možnost cesty opačným směrem porušovala takzvaný princip kauzality – například toho, že nejdřív musíme šálek upustit, aby se rozbil, a nikoliv naopak. Že kdybychom pomocí stroje času zabili svého předka, zlikvidovali bychom tím i sami sebe, takže by jej neměl kdo zabít. Že kdybychom Adolfu Hitlerovi zařídili úspěch u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, vypadalo by možná 20. století jinak. Přesto někteří vědci věří, že to možné je.

A nyní přichází nový objev: rychlost neutrin je rychlejší než světlo. „Možná by cestování časem bylo možné,“ uvažují vědci. „Kdyby,“ a to zas říkám já, „nebylo všechno jinak.“ …A zde je kámen úrazu.

Odmyslíme-li si chybu v měření, dále to, že málokdo z nás nosí hodinky s nanociferníkem a konečně i tu věc, jak už jsem zde mnohokrát uvedl, že všichni kvantoví fyzici jsou podvodníci, je tu ještě jedna podstatná maličkost. A totiž to, že geniální vědec Albert Einstein neuměl počítat!

Snad každý ví, že již na základní škole z matematiky propadal! Na švýcarskou polytechniku neudělal ani zkoušky. Žádná universita ho nechtěla pro jeho agresivní povahu přijmout. Nakonec skončil u dráhy. Když reguloval čas u vlakových spojů ve střední Evropě tak, aby vlaky na sebe navazovaly, způsobil v železniční dopravě chaos. O něco méně známé je, že když pracoval na patentovém úřadě, přisvojoval si cizí vynálezy. Ano, poněkud je upravil a vydával za své.

Není proto divu, že na speciální teorii relativity s onou posvátnou rovnicí popisující závislost energie na hmotnosti, přišel v opilosti, když se v Praze vracel z návštěvy od jedné z jeho četných milenek. Mezi vědci se šuškalo, že Einsteinovy teorie jsou chybné nebo přinejmenším špatně spočítané. Avšak strach z Einsteinovy násilné povahy a pozdější glorifikace jeho teorií vědce zadržovala v kritice. Jinak řečeno, báli se Einsteinových tvrdých pěstí a zesměšnění.

Nyní se mi doufám dostatečně podařilo falzifikovat speciální teorii relativity na základě povahových vlastností jejího objevitele. Přeloženo do vědečtiny, nemůžeme odmyslit objekt zkoumání, aniž bychom přihlédli k vlastnostem zkoumajícího subjektu. Toto faktum by měli přijmout i ortodoxní vyznavači pozitivizmu.

Přejdu zpět k cestování časem. Praktická realizace by byla velmi obtížná. Někteří věří, že to ani není nutné, protože stroj času vlastně už existuje. Má jím být obří urychlovač Large Hadron Collider (LHC) spuštěný před několika lety v Ženevě.

"LHC může být i prvním skutečným strojem času,“ tvrdili letos na jaře fyzikové Tom Weiler a Chui Man Ho z Vanderbilt University. „Pokud se na něm podaří vytvořit částice zvané Higgsovy bosony, mohly by zároveň s nimi vzniknout i jejich párové částice Higgsovy singlety, které možná cestují do minulosti nebo budoucnosti v pátém rozměru. Pokud by byli vědci schopni jejich vznik kontrolovat, bylo by možné posílat zprávy do minulosti nebo do budoucnosti.“

Technickou stránku cestování časem jsme tedy již téměř zvládli. Nemusíme cestovat osobně, stačí poslat vzkaz. Teprve teď nastává skutečná práce. Práce, které se musí chopit filosofové. Právě ti, o nichž technokratická veřejnost hovoří s posměchem. Tvrdí, že jsou k ničemu a ti hloupější říkají cosi, že bádají o nesmrtelnosti chrousta. Chyba lávky, byli, jsou a budou těmi nejdůležitějšími.

I já do této vysmívané sorty patřím. Z toho důvodu bych i já chtěl se svou troškou přispět ke kontemplativnímu rozjímání svých kolegů filosofů směrem do minulosti.

Chtěl bych reagovat na čerstvou událost, která mou labilní filosofickou duší otřásla více než Kalouskovy reformy. Vzkaz se týká především sparťanských fanoušků, kterým se vší upřímností a smyslem pro fair play sděluji:

„Pozor na Frantu ´Srdíčko´ Straku, je to zrádce, bude trénovat ´Sešívané´!“
Jan Lněnička

George NovotnyAle, ale ...23:163.10.2011 23:16:44

Počet příspěvků: 1, poslední 3.10.2011 23:16:44 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy