Zpátky do trenek

sobota 20. listopad 2010 14:28

Církevní otcové znají příčinu úpadku současné západní civilizace. Pokoušejí se ho řešit.

Ve filmu Rok ďábla, který pojednává o podivuhodných okolnostech spolupráce mezi Jaromírem Nohavicou a skupinou Čechomor, je jedním z novinářů nadnesena zdánlivě nepodstatná otázka: zda-li je nepřítomný Jaromír Nohavica slipař nebo trenkař. Nikdo neví. Někteří církevní otcové mají v této otázce jasno.

Do rukou se mi dostaly Teologické listy, v nichž byl článek, který právě o tomto problému pojednával. Autor, jako jeden z mála, spatřuje jako zásadní příčinu úpadku naší společnosti právě tu okolnost, že malí chlapečci nosí dětské slipy. V pozdějších letech je pak tento fakt příčinou psychických problémů, nezvládnuté agresivity, traumat a neplodnosti.

Stejně jako Jan Patočka domýšlel Platóna, Jan Lněnička se bude snažit domyslit tento rezultát. Rád bych v tomto úkolu zvláště přihlédl ku případům tzv. pedofilních kněží a zároveň tak přispěl alespoň k částečné katarzi jejich prý amorálních činů.

Pod zorným pohledem závěrů této shora uvedené statě, se jeví okolnosti obtěžování malých chlapečků ze stran postižených kněží zcela jinak. Ano, těmto knězům šlo především o dobro lidstva. Takzvané osahávání tedy nebylo z důvodů uspokojení zvráceného libida těchto mužů, ale jen a pouze z čisté starosti o tělesné a duševní zdraví budoucích mladých mužů. Je zcela legitimní, aby právě lidé, kteří se snaží duchovně obhospodařovat lidstvo, tak konali všemi prostředky i proti duchu společenského konsensu, byť ho oni sami nastolili.

V tomto zorném úhlu se pak povytahování či zahřívání varlátek či přetahování předkožky nešťastným hošíkům, které jejich nevědomé matky navlékly do slipů, jeví ve zcela jiném pohledu! Pohledu, který počínání kněží nejen očišťuje, ale staví je i do světla svátosti. Neboť jsou-li tito dobří mužové nespravedlivě nařčeni, aniž by se jakkoliv bránili, následují ve svém mučednictví Krista. Nastavujíc druhou tvář trpělivě trpí pod jhem nenávistného osočování a křivých nařknutí ze stran většinové společnosti.

Církev možná podvědomě tušila, oč se postiženým knězům jedná, proto se je pokoušela bránit. Avšak jakmile tyto zprávy byly vyneseny do tohoto profánního bahna plného lži, nenávisti a bývalých chlapečků ve slipech, nastalo peklo. Ano, tato společnost, než by se podřídila nějakému smysluplnému kánonu, který je pro její dobro, raději z pocitu proklamované svobody do zblbnutí chcípne na úbytě.

Církev tedy udělala chybu, že činnost postižených bratří nejprve zastírala, později bagatelizovala, aby ji následně odsoudila. Mělo tomu být naopak Církevní otcové, kteří zosobňují církev svatou, se měli podívat sami pod své sutany a k činům svých kolegů se postavit tváří v tvář a bránit je, vždyť právě oni mají v popisu práce duchovní obrodu lidstva a pokud k ní stačí tak málo jako trenky, neměl by to být problém.

Proto se osobně domnívám, že zdánlivě amorální počínání kněží by měl posvětit církevní koncil, který by jejich skutky nejen očistil, ale zároveň je postavil před oči veřejnosti jako nezbytně nutné pro zachování duchovního a nejen duchovního zdraví lidstva. Zároveň je třeba tuto otázku popularizovat, vynést z bran kostelů především k matkám, které navlíkáním slipů svým hošíkům, z nich činí traumatizované hybridy neschopné předat život budoucím generacím. A o život jde především!

Myslím, že ještě není pozdě. Nezapomínejme na první vlaštovku na toto téma ze stran umělců. Tedy těch pokrokových umělců, kteří intuitivně předjímají nové myšlenky a jsou tedy jakýmsi lakmusovým papírkem avantgardních trendů ve společnosti.

V písničce jednoho z nich, Pavla Dobeše, která je shodná s názvem mého článku, je tento velký návrat oslavován mimo jiné těmito slovy:

Kdo chce s námi světem jít,
rovnou nohou vykročit,
po dlouhé noci najít zase den.

Mít hlavu plnou nových myšlenek,
ten ať se vrátí do trenek,
ať se přidá k dlouhé řadě slavných jmen:

Byl to Shane, byl to Shane, Tom Sawyer i Chamberlain,
Lomikar, Kozina, i Vlasta Redl ze Zlína,
nosí je pražská Sparta, Timur i celá jeho parta,
na doma i na venek, zpátky do TRENEK!
Jan Lněnička

Jan LněničkaMůj článek pomohl23:0121.11.2010 23:01:55
Lída V.Děkuji!20:5421.11.2010 20:54:30
Tomas UrbanAno, JAP ma pravdu19:0621.11.2010 19:06:50
HelenaJe smutné,00:2621.11.2010 0:26:35

Počet příspěvků: 7, poslední 21.11.2010 23:01:55 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy