UFO nad Líbeznicemi – nepovedené přistání

pátek 30. červenec 2010 21:01

Nový typ kosmické koupelny

Kapitán létajícího talíře Lajos Szigeti při každoroční zastávce v Líbeznících při cestě na dovolenou u Balatonu havaroval. Talíř zůstal celý, avšak dům, na kterém nouzově přistál, je v rozvalinách.

Tak jako každým rokem se naši mimozemští přátelé chtěli zastavit na kus řeči v Líbeznících, kde má domek můj přítel Segi. Při významných příležitostech ho navštěvuji i já. Leč nepředbíhejme. Nemusím zdůrazňovat, že oba jsme jedinými zástupci naší civilizace, kteří mají tu možnost se s Ufy setkat. Aniž bych se nějak chlubil, byli jsme vybráni kosmickou radou jako vhodné osoby pro blízké setkání třetího druhu. Rada hodnotila především duchovní vyspělost lidstva, uspěli jsme jako ti nejpokročilejší, tedy hodni kontaktu. Čtenáři mých článků zajisté uznají, že zaslouženě. Můj duchovně pokročilejší přítel Segi již ani nepíše, jen medituje a ozařuje lidstvo svou pozitivní energií.

Naši přátelé z vesmíru za námi takto přilétají již více než třicet let. O jejich návštěvě se pokaždé dozvíme telepaticky. Na tomto místě se snad sluší dodat, že dohady tzv. vědců a nevěřících Tomášů ohledně mimosmyslového vnímání a Uf, jsou nám indiferentní. Tzv. věda bez imaginace je k ničemu, ale o tom jsem již psal mnohokrát. Mimosmyslové vnímání a Ufa jsou pro nás reálnou skutečností. Punktum!

Málo se ví, že Ufa mluví maďarsky a mají, jak vidno z perexu, maďarská jména. Úsměvný je fakt, že kapitán Szigeti má podobné jméno jako přítel Segi, ale to jen na okraj. Tehdy, před třiceti lety, jsme se shodou okolností vrátili z Maďarska z Koncertu pro lidská práva, takže jsme něco slov pochytili. Možná to byla i jakási kosmická synchronicita. Ufoni přistáli na líbeznickém dvorku, otevřeli talíř a řekli: „Jó regelt. Hol van Balaton?“ Chvilku jsme na ně překvapeně zírali, než jsme si uvědomili, že se ptají na cestu k Balatonu. Jak říkám, maďarštinu jsme ovládali dosti chatrně, ale kolik lidí by jejich dotaz pochopilo? Pohostili jsme je tehdy segedínem a tokajským. Po té jsme jim ukázali na jih a oni v povznesené náladě slíbili, že se příští rok zase staví. I tato prozaická skutečnost nám v užším kole při hlasování pro kontakt s mimoufounskými civilizacemi dodala body. Později jsme se dozvěděli, že do závěrečného výběru jsme se dostali my dva společně s Dalajlámou a Ljubou Skořepovou. Dalajláma neuspěl, neboť jim chtěl věnovat pro ně dosti zbytečnou knihu Transformace myslia navíc neznal cestu na Balaton. Ljuba Skořepová cestu sice znala, ale cpala je nějakými kořínky. To rozhodlo.

Nyní k důvodům letošní nehody. Mimozemšťané dostali od kosmické rady za úkol pokusit se sehnat další pozemské kontakty. Chtěli tuto práci zvládnout ještě před dovolenou, a tak není divu, že byli ve stresu. S Českem měli dobré zkušenosti a navíc zde shodou okolností probíhalo mezinárodní setkání Mensy. Bohužel netušili, že inteligenční kvocient, IQ, je pouze veličina, která měří míru „školní“ inteligence (František Koukolík „Mocenská posedlost“ str. 27), co se týče rozměrů kosmické mysli, byli tito lidé mírně řečeno podvyvinutí.

Není divu, že kapitán Szigeti byl z výsledku mise rozmrzelý. Ještě více jej rozladilo, že některé pro Mensany triviální hříčky se mu nepodařilo rozluštit. Z hrátek s logikou se mu protočila tykadélka a právě to mělo za důsledek ono nešťastné přistání.

Při řešení číselného hlavolamu: „Použijte číslice 1, 9, 9, 6 tak, abyste utvořili co nejvíce čísel. Cílem je pokračování řady 1, 2, 3, 4, 5, 6 … tak daleko jak je to možné, bez toho, aby chybělo jakékoliv číslo“, létající talíř rotoval nad Líbeznicemi. Kapitán v numerickém poblouznění spletl trajektorii letu o několik tisícin referenčních bodů, tudíž talíř namísto vedle domečku na zahrádce, přistál v domečku. Ještě štěstí, že kratince před přistáním si svou chybu uvědomil a mohl nás telepaticky varovat: „Fygyelem, Fygyelem! Karamböl!“ Tak tak jsme se stihli z domku evakuovat. Pak to žuchlo.

Ač je Segi velmi duchovní osobnost, přesto jej rozboření pracně budovaného obydlí vyvedlo z míry.
Na z talíře vylezlé zkormoucené mimozemšťany křičel: „Ufolófaz! Ufolófaz!“ (Ufounská koňská přirození! Ufounská koňská přirození! překl. aut.) Hrozila válka světů. Ufa, však jak se patří stydlivě klopila svá tykadélka a mocně se omlouvala. Nakonec se Segi uklidnil a k žádnému boji nedošlo. Jen svůj oblíbený segedín s tokajským musela Ufa oželet. Segi jim zkusil nabídnout alespoň seschlá padavčata ze své stoleté jablůňky. Ufa tyto odmítla, jejich chuťovému analyzátoru padavčata nešla příliš pod čidla.

Již chtěli odrotovat, ale Segi nedal, že si od nás musí něco odvést. Povšimněte si prosím síly Segiho osobnosti, ač se ocitl tatřka bez prostředků, bez střechy nad hlavou, přesto dokázal mimozemské kamarády obdarovat. Náhodou v troskách zakopl o cosi křehkého. Sehnul se a s radostí zjistil, že je to pýcha jeho sbírky desek. V ruce vítězoslavně držel první singl skupiny Lokomotiv GT Boldog vagyog („Jsem šťastný“). Zůstal neporušený.

Ufa byla dojata a jako malou satisfakci zanechali v Líbeznících nový typ kosmické koupelny na solární pohon.

„Köszönöm!“ („Děkujeme!“) volali jsme za Ufy.

„A viszontlátásra! Következö év, embere!“ (Nashledanou! Příští rok, lidé!“) volala Ufa.

„A viszontlátásra Ufa! („Nashledanou Ufa!“) volali jsme za našimi kosmickými přáteli.

Segi pohlédl na rozvaliny, usmál se a řekl:

„Nem baj.“ („Nevadí.“)
Jan Lněnička

mirajo regelt23:331.8.2010 23:33:03
Jan LněničkaDáme vědět,09:061.8.2010 9:06:02
zuzanazajicovapříště dejte vědět,16:4931.7.2010 16:49:20

Počet příspěvků: 5, poslední 1.8.2010 23:33:03 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy