Kterak odlapit Ježíška

čtvrtek 24. prosinec 2009 13:23

Touha všech dětí a taktéž i má touha, který jsem i přes svůj věk prakticky dítětem, je chytit nebo aspoň uvidět Ježíška. Například má pětiletá neteř Vanda, aniž ji kdokoliv o to žádal, šla zametat zápraží. Všichni se divili i tatínek, který venku sekal dříví, se té dobrovolné aktivitě divil. Vanda se zkoumavě dívala k nebi, pak na tatínka, pak zase k nebi a tu z ní vytryskla zásadní otázka: „Tatínku myslíš, že Ježíšek mne vidí?“ „Určitě,“ odvětil otec a bylo mu jasné, že dcera se v životě neztratí.

Je docela možné, že cesta k Ježíškovi vede skrze dobré skutky. Jenže jak ho odchytit, toho skutečného, opravdového? Což o to, Santu Klause si můžete lapit u každého supermarketu, Dědu Mráze zadržíte, když vám přinese jolku, ale Ježíška? Poprvé ho viděli pastýři, pak zástupové a nakonec se dal spatřit nevěřícím Tomášem. Je dost možné, že ho mohli v extatickém stavu vidět mystikové, což je ovšem z hlediska vědecké výpovědi irelevantní. Co by tomu řekli Sysifovci?

Velkým problémem je, že Ježíšek se zdá být nehmotný. Soudím z toho, že žádný astrofyzik se dosud nezabýval jeho fyzikální podstatou. Skládá se z černé hmoty, z paprsků gama? A kde vůbec sídlí? Na nebi. Ale to je příliš široký prostor, dokonce se říká, že nekonečný.

Zdánlivě neřešitelná fakta, pokud tedy nechcete žádat na pomoc policii. Ale náš dětský rozum se takovými maličkostmi odradit nedá! Zkusil jsem hlídat psaníčko Ježíškovi, jež jsem přilepil na parapet za oknem. Bohužel, stala se chyba. Když už jsem vartoval po několik bezesných dnů a nocí, přece jen jsem na chvíli usnul a psaníčko bylo fuč, jen kus utržené obálky zůstalo. Nevadí, jak se říká: „První vyhrání z kapsy vyhání.“ Nuž dobrá, vartování nevyšlo, zkusil jsem lapač snů. Dal jsem ho nad postel a dělal jakoby nic. Lapač se začal chvět, vyskočil jsem, rozpřáhl jsem ruce a prásk! Proklouzl mi! „Tudy cesta nevede,“ řekl jsem si s Cimrmanem.

Nedá se svítit, musím použít vědy. Povšiml jsem si, že moderní zaříkávači používají k objasnění svých metod teorie kvantové fyziky. To je moudré, neboť tomu nikdo nerozumí. Jak říkal kvantový fyzik Feyman: „Kvantové fyzice prý rozumí jen dva lidé. Já a který je ten druhý?“ Dočetl jsem se, na tomto principu pracuje mikrovlnka. Tak do toho! V kostele jsem slyšel, že chléb je přepodstatněné kristovo tělo. Upecme tedy chleba. Udělali jsme takovou chlebovou kejdu, šoupli ji do trouby a čekali. Když to cinklo jako zvoneček na vánočním stromečku, bylo jasné, že tam je! Znovu se však naskytla otázka: „Jak ho odlapit?“

Magnetem, magnetickou rezonancí, částičovým urychlovačem? Dát ho na tác? Do našeho přemyšlování, vešla malá Vandička. V ruce držela ovladač na televizor. Náhle nám to seplo. Vše se spojilo - dítě, chleba, částicový urychlovač. Svatá trojice! Hurá, máme ho! Otevřeli jsme troubu, zapnuli televizi i uzřeli jsme Ježíše v zahradě Getsemanské, kam se odešel modlit. Hosana! Byl to Mel Gibson.

V telce uzříte všechno!

Přeji příjemné strávení svátků vánočních a pokoj lidem dobré vůle!
Jan Lněnička

AnnaLněničkoviny čtu ráda.21:5724.12.2009 21:57:43
Lída V.Článek se mi líbí! Moc.21:3924.12.2009 21:39:09
Magistrae infernalePani Evo20:3824.12.2009 20:38:55
Eva"SATANAŠ"18:0224.12.2009 18:02:34
vaclav kralja bych rekl17:1824.12.2009 17:18:29
jan lněničkaTen článek znám.13:5224.12.2009 13:52:59
Ivo"NARODIL SE SATANAŠ, RADUJME SE"13:4424.12.2009 13:44:14

Počet příspěvků: 8, poslední 24.12.2009 21:57:43 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.

Jan Lněnička

Jan Lněnička

Má písecká mise skončila úspěšně. Nyní jsou mým domovem posázavská loviště. Plch, skunk,vše utíká po stráni od Medníka.

Lidé páchají různé pošetilosti a já, uposlechnuv podobenství o hřivnách a svou ženu, píšu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy